Šéfové nemají komunikační programy ICQ, Skype nebo Facebook zrovna v lásce. A zaměstnance chtějí před rozptylováním v pracovní době chránit. Stále více z nás proto sledují programy, o kterých většinou nemáme ani tušení.

Podle IT odborníků nemají zaměstnanci šanci na „napíchnutí“ počítače přijít, computer se nezpomalí ani e-mail napadá víc než obvykle. A firmy se většinou tím, že své pracovníky sledují, nechlubí. Díky formulaci zákona ani nemusejí.

Monitoring zaměstnaneckých počítačů zaznamenává například všechny aplikace, které člověk využívá, pamatuje na webové stránky, které prohlíží, na historii nejpoužívanějších komunikačních systémů, jako je ICQ, a v pravidelných intervalech ukládá obrázky pracovní plochy. Navíc umí okamžitě upozornit kontrolou pověřenou osobu na spuštění čehokoliv nekalého e-mailem. K nainstalování není prý potřeba ani žádná složitá průprava a cena na internetu se pohybuje už od necelých tří tisíc korun.

Kartičky i ovečky

Vysledované činnosti někdy překvapí i „profesionální slídily: „Zaměstnanec státní instituce, velký milovník oveček a dvanáctiletých děvčat, strávil v průběhu jednoho měsíce více než pětačtyřicet procent pracovní doby brouzdáním po velmi nevkusných webových stránkách. Doporučili jsme ústavní léčbu,“ vzpomínají ve firmě Ryant, která u nás patří k největším, které na klíč připravují monitorování pro soukromníky i státní správu. Mezi jejími zákazníky bylo již přes čtyřicet městských úřadů, magistrátů, ministerstva vnitra i zahraničí, několik krajských úřadů i velké soukromé podniky.

„Úředníci nejčastěji hrají kartičky a jednoduché on-line hry, zaměstnancí soukromých firem mají rozptyl zájmů větší. Hitem je onlinovka Travian nebo třeba Divoké kmeny,“ ... Stoupá zájem uživatelů – v pracovní době – i o sociální sítě, hlavně Facebook: profil tam má už více než milión Čechů.

...

Vidím tě i slyším

Ve světě jde na odbyt nejen software, ale i mikrofony, které nahrávají konverzaci na pracovištích. Zaměstnavatelé společně s podezřívavými partnery tvoří velkou část mých klientů, svěřil se před časem BBC britský prodejce špionážní techniky Adrian Mudd.

V Česku má zaměstnavatel ze zákona možnost zaměstnance, kterým vyplácí mzdu, kontrolovat: měl by mít přehled o tom, zda svěřené úkoly provádějí svědomitě a včas. Ale nesmí například bez závažného důvodu narušovat jejich soukromí na pracovištích a ve společných prostorách tím, že je „podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu telefonických hovorů“ nebo kontrole elektronické pošty.

„Předmětem monitoringu navíc nesmí být zaměstnanec jako takový, ale jen jeho pracovní aktivity,“ míní Petr Hůrka, specialista na pracovní právo z Právnické fakulty UK.

„Zaměstnavatel navíc musí o monitoringu zaměstnance předem informovat,“ dodává Hůrka. Pouze jde-li o kamery nebo odposlechy, sledování počítače je nejen podle Doležala něco jiného. Člověk tedy nemusí vědět, že zaměstnavatel využívání „jeho“ počítače kontroluje. Podle právníka Lukáše Jansy patří do přiměřené kontroly pracujících třeba sledování doby přístupů na internet a navštívených stránek. „Pokud by takový monitoring byl zaměstnavateli upřen, pak by mohly náklady v důsledku surfování zaměstnance, například na placených erotických stránkách, být dosti vysoké,“ vysvětluje.

Jednotlivé právní výklady se různí i v případě sledování elektronické pošty. Soukromé účty na Seznamu nebo Centru by zaměstnavatel kontrolovat neměl, pracovní poštu na Outlooku v počítači už však může. „Počítač je pracovní nástroj. Pracovní e-mail s koncovkou firmy zrovna tak, reprezentuje jejího majitele,“ říká Hůrka. Jak by taková legální a správná kontrola měla vypadat? Zaměstnavatel se může začíst, pokud jde o pracovní poštu. Jakmile by ale obsah e-mailu byl osobní, měl by s četbou přestat. Nepoctivého pracanta však může následně potrestat.

Máte padáka

Velké sledovací akce probíhají ve firmách a úřadech například během personálních auditů, kdy se měří výkonnost jednotlivých lidí i oddělení. Leckdy dochází na propouštění právě za zjištěné mimopracovní aktivity na internetu. Například v pražském Dopravním podniku loni vyhodili na čtyřicet lidí za surfování. „Kontrolovali jsme využívání jednotlivých softwarových aplikací, například které jsou potřeba a v jakém množství,“ vzpomíná Eva Dydová z Dopravního podniku. Informace o tom, jak se baví v pracovní době zaměstnanci, vzešla z kontroly prý „jako vedlejší produkt“.

„Ukázalo se, že řada zaměstnanců v různé míře zneužívá počítač. Čtyřicet čtyři jich skončilo. Dalším padesáti bylo dáno napomenutí a strženy prémie,“ vypočítává Dydová. „Všem propuštěným jsme nabídli okamžité rozvázání pracovního poměru dohodou. Všichni hříšníci dohodu přijali.“

Za podobné porušení pracovní kázně (hraní her, surfování, chatování) skončilo například i sedm pracovníků ostravského magistrátu, pět z úřadu Středočeského kraje a desítky dalších ve firmách a úřadech po celé republice. ...

U soudu střídavě

V Británii přišel po dvaceti letech o místo kvůli elektronickému hlídání například automechanik Andy Loizou. Vrátil se z přestávky o několik minut později a program v jeho autě napojený na firemní počítač to oznámil vedení . Zákazník by sice asi nebyl rád, kdyby kvůli protahování polední pauzy přijela pomoc k nehodě pozdě, na druhou stranu se ale podle BBC Loizou brání tím, že na počítači je vidět jen poloviční pravda. „Co kdyby mě někdo na chvíli jen zastavil na ulici a žádak o radu?“ ptá se a s bývalým zaměstnavatelem se soudí.

Případů, kdy zaměstnanec přišel o místo po elekronickém sledování, je i u nás spousta. Těch, které by se dostaly až před soud, ale málo. K Okresnímu soudu v Kutné Hoře se nedávno vrátil případ pracovníka, který od zaměstnavatele dostal hodinovou výpověď za používání internetu k soukromým účelům a trávení značné části pracovní doby na seznamce, erotických stránkách nebo hraním her. Propuštěný se obrátil na soud, ten mu dal nejdříve dvakrát za pravdu, avšak Nejvyšší soud obě předchozí rozhodnutí zrušil.

„Lidé se bojí riskovat a mnohdy ani nejsou v rovnoprávném postavení k zaměstnavateli. Nebo si to aspoň myslí,“ tvrdí Pospíšil. „Mohou se bránit tak, že podají stížnost na Úřad pro ochranu osobních údajů. Různé formy sledování, třeba kamerami, porušují i Zákoník práce, takže se lze obracet i na inspektoráty práce nebo na odborové organizace. Snažíme se lidem ukázat, že mají širší spektrum právních možností, jak se bránit. Zatím jsou ale příliš nevyzkoušené,“ říká.

Svoji roli hraje i stud propuštěných. Podle Doležala se málokdo chce veřejně přiznat u soudu k tomu, že je „lempl, co víc jak polovinu pracovní doby hraje hry“. ...

Stanislava Pecková